Ještě před rokem a půl jsem byla smutná, ztratila kamarádky, upadala do depresí a bohužel se i začala řezat. Od té zlé doby už hodně uplynulo a já se změnila.
Možná je to tím, že jsem se začala více bavit s lidmi, chodit s T., ale hlavně mě už nebavilo stále brečet, lepší je se smát.
Teď, když mě napadnou depresivní myšlenky, snažím se je zahnat a nemyslet na ně. Raději se řídím těma pozitivníma, těma, které mi hned zlepší náladu.
Stačilo pouze změnit myšlení, soustředit se na ty lepší věci a hned se mi začal měnit i život.
Není vůbec těžké myslet na pěkné věci, je to velmi jednoduché. Zkuste si to taky. Vzpomeňte si na nějakou krásnou vzpomínku, vybavte si ji celou. Jak se cítíte? Dobře nebo špatně?
Chodit do školy byl pro mě problém, hlavně na základce. Tento školní rok si to snažím tolik nezošklivovat. Soustředím se na to, že se alespoň uvidím s kamarády, pokecáme, zasmějeme se. Někdy i ty hodiny samotné jsou zábavné, poslední dobou mě hodně baví němčina. :) Škola svým způsobem není až tak zlá. No a co, že stávám v půl šestý, přijíždím v pondělí domů za tmy, musím chodit z vlaku domů 1,5 kilometru. Vůbec mi to nevadí. Nechci prospat svůj život, alespoň si zahraji volejbal (momentálně ne, mám naražený prst :D), projdu se a nadýchám se čerstvého vzduchu.
Chci abyste se začali usmívat, myslet pozitivně. Ne, protože já to tak chci, ale vy sami určitě také :)
Tak co, půjdete do toho semnou? Neříct nic negativního tři dny, 45 dní, tři měsíce. :) Všichni si zasloužíte být šťastní.
S láskou, Zzz.
do toho bych šla 
~Čaué~
To mi připomíná nový song od GOGA 
Vole! 
D
Pozitivní myšlení je dobrý věc :)
Přesně,.. lepší je se smát.. ale jinak jsem to měla podobně. I s tím řezáním, ale to je blbost hele. Už jsem myslela i na sebevraždu, ale také blbost!!
Jo... všechno je to v hlavě.
Ale přece jenom.. psychika dělá divy :)
Já když si vybavím nějakou hezkou vzpomínku, je mi naopak smutno .. Ale pozitivně myslím třeba tak, že se stalo to co mělo a že v budoucnu to bude dobré a tak :) Jo no.. škola není zase až tak zlé, záleží na tom, jak to člověk bere.
Napsala jsi to krásně... a já se o toto také snažím. Někdy se mi daří, ale nikdy mi to nevydrží dlouho, ale jdu do toho znova a znova...
hezký článek a ahoj :)